Vzpomínka k 60. výročí založení místní rybářské organizace v Českém Brodě

Kolik času a vody od té doby uplynulo. A přece se to nezdá. Když jsem někdy před koncem minulého roku zapátral ve svém skromném archivu, objevil jsem následující datum, které je nepřehlédnutelným společenským jubileem a je i příležitostí pro společné ohlédnutí.
Dne 30.3.1958 byla na zakládající členské schůzi ustanovena Místní organizace Československého rybářského svazu Český Brod. Této události předcházela složitá a dnes těžko představitelná jednání přípravného výboru s tehdejšími státními orgány. Prvním předsedou se stal Ervín Röschenthaler st., jednatelem Jaroslav Petrásek nejst. a funkci hospodáře začal vykonávat František Král.
Začátky byly nelehké i po jiné stránce, neboť se začínalo bez vody a bez ryb. Prvním rybníkem, na kterém to vše započalo, byl rybník Pivovarský, který jsme dostali od MěNV do pronájmu k 1.5.1958. Protože nebyl v příliš dobrém stavu, bylo napřed nutné provést jeho odbahnění. V pamětní knize lze dohledat, že při této příležitosti bylo členy odpracováno neuvěřitelných 989 brigádnických hodin, a to bez použití jakékoliv mechanizace, všechno jen ručně. Ještě v témže roce byly dojednány další nájemní smlouvy na rybníky Nouzov, Fabrák v Úvalech, rybníky v Kounicích, Tlustovousech a Dobročovicích a také lomy Chrástnice a Tlustovousy. Nedlouho později, na počátku roku 1959, jsme dostali do užívání také Šemberu, jak mimopstruhovou tak i pstruhovou, a vše jevilo již nadějněji. Nadšení bylo veliké a tak počet členů rybářského cechu sdružených v místní organizaci (MO) záhy překračoval stovku.
Jestliže jsem výše zmiňoval vodní plochy, nemohu opomenout počáteční svízele při shánění rybí násady a vše se tak řešilo v podstatě „ze známosti“. Například v análech MO je uváděno jako velký počin získání 96 ks dvouletého kapra (cca 0,5 kg/ks) ze Zásmuk, kteří pak byli vysazeni na Nouzov a Chrástnici. Obdobně se pokračovalo v případě ostatních revírů. Tyto problémy byly v pozdějších létech krok za krokem nahrazovány vlastní rybochovnou produkcí.
Častokrát také nebylo jednoduché nové revíry uhlídat a uhájit před některými nenechavci. Například ohledně rybníka v Dobročovicích jsem nalezl záznam, že členové naší přísežné stráže byli při jednom z takových incidentů několika místními pytláky i fyzicky napadeni a navíc ohrožováni loveckou puškou v rukou předsedy tamního MNV. Případ tehdy skončil až u soudu.
Prvním rybářským hospodářem byl pan František Král. Ve své osobě a době přesáhl horizont typického rybářského hospodáře a v místním měřítku se o něm dá hovořit i jako o rybníkáři.  Za jeho působení bylo nově vybudováno nebo obnoveno hned několik rybníků v Nouzovské rybniční soustavě. Jejich krajinotvorná funkce je dnes prakticky nezastupitelná a českobrodské okolí si bez nich nedokážeme již dost dobře představit. V časové posloupnosti to byly Nouzov II (1959), Olga, Čtverák a sádkový rybníček (všechny 1963). V roce 1971 byl pak konečně napuštěn i náš největší rybník Chodotín, který byl obnoven v místě zaniklé vodní plochy, původně z konce 15.století. O jeho vznik se při projednávání s úřady, projekční přípravě a stavební součinnosti tehdy výrazně podíleli Jaroslav Petrásek nejst. a zejména pak František Fuchs st., když tato myšlenka se zrodila v hlavách místních nadšenců již někdy před dalšími čtyřmi dlouhými léty. Je obdivuhodné, s jakou cílevědomou zarputilostí šli naši předchůdci za svými představami. Posledním z řady nových rybníků byl Mlejnek (1982).
Z tohoto mezidobí pochází i budování hospodářského areálu u Nouzova, jehož základem se stal v roce 1962 nákup vyřazeného železničního vagonu a jeho osazení na hrázi Nouzova II. Ten byl nejdříve využíván jako skladiště na nářadí a krmiva, později (1967) rozšířen o přístavbu klubovny. Došlo zde také na zřízení malých třecích rybníčků. Z té doby nelze také opomenout pořízení staršího domu na nábřeží v Kolodějích n.Lužnicí (1968), zamýšlené pro další rybářské vyžití. Na jeho zakoupení se z důvodů nedostatku financí skládali jednotliví členové základními půjčkami ve výši 100 Kč. Pozdější dobré výnosy z chovu ryb a správně vedené hospodaření pak umožnily nejen jejich splacení, ale i postupnou přestavbu na rekreační objekt, který je v našem majetku a užívání do současnosti.
Na základě záměru k dalšímu vylepšení finanční situace MO byl realizován pokus o provoz vlastní umělé líhně, ke kterému účelu byla v areálu u Nouzova postavena menší dřevostavba (1981) a vybavena potřebným zařízením. Leč tento záměr nebyl příliš úspěšný, především z důvodu soustavného znečišťování přítoku Jalového potoka, kam docházelo k častým únikům odpadních produktů zemědělské výroby. Postihovány jimi byly všechny rybníky v jeho povodí. Nejinak tomu bylo na horním toku Šembery, kde nejhoršími škůdci byly tehdejší JZD Kozojedy a Štíhlice. Bohužel bývalé orgány státní správy o tyto případy nejevily nikterak hluboký zájem a jejich nepříznivé dopady, spojené s častými úhyny ryb, se rok za rokem neustále opakovaly.
Počátkem roku 1983, kdy se Fr. Král vzdal funkce hospodáře, převzal tyto úkoly Kamil Braniš, který měl své silné stránky především v dobré organizační práci a schopnosti údržby společného majetku. Mimo jiné se přičinil o zvelebení rekreačního objektu v Kolodějích n. Luž., který v přebudované a dovybavené podobě slouží dodnes. Podobně tak o přestavbu klubovny (1987), která v zásadně nezměněném stavu nadále poskytuje zázemí pro výlovy, výdeje povolenek a různá setkání. Nicméně byla to vždy právě kolektivní práce, která byla v každé době naší největší devízou. V roce 2000 se úlohy hospodáře ujal Bohumil Stražák, někdejší pomocník a žák Františka Krále. 
V 90. létech bylo hlavním úkolem získávat od restituentů do vlastnictví půdu, na níž leží naše rybníky. V jejich průběhu docházelo i k dalšímu naplňování zákona o restitucích a některé rybníky byly vráceny soukromým osobám, o navrácení jiných požádaly obce. Nedlouho později, v roce 2004, nás zasáhla obzvlášť velká ztráta, která mrzí dodnes, tehdy jsme přišli o rybník Nouzov I. Mezi vody, na kterých MO v minulosti také hospodařila, nebo provozovala sportovní rybolov, patřily rybníky v Tismicích a Mrzkách (zaniklý), Kbelka u Přišimas, Hruškov u Stříbrné Skalice, pískovna Kubšovka a lom u Vrbčan.
MO Českého rybářského svazu Český Brod byla svého času uznávanou baštou ve sportovní disciplíně závodního lovu ryb udicí. To dokumentují skutečnosti, že v řadách jejích členů můžeme najít mistra sportu, 2 reprezentanty ČSSR a její zástupci v minulosti docílili několika vítězství na mistrovství republiky a ve významných mezinárodních soutěžích. Rovněž tak nelze opomenout množství úspěchů v závodech 1. a 2. ligy i nesčetných jednorázových závodech. Výborných výsledků v tzv. Zlaté udici dosahovala také mládež.
A mezi tím vším tu vždy byla a nadále bude pořádná kupa starosti, jako například pravidelné kontroly stavidel a přítoků, údržba hrází a břehů, spojek mezi rybníky a vyvrcholení celoročního snažení při podzimních výlovech. K jiným důležitým činnostem, z pohledu nezasvěceného již hůře pozorovatelným, patří přikrmování ryb v chovných rybnících, výtěry v třecích rybníčcích, kontrolní odlovy, sledování kvality vody a množina dalších různorodých aktivit, na kterých jsou závislé sezónní výsledky. Od těch se pak odvíjejí plány na následující období. Největší přínosy do spolkové pokladny plynuly vždy z prodeje ryb z chovných rybníků.
Ve stěžejních výborových funkcích nyní pracují Vlastimil Kolář jako předseda, jednatelem je Ing. Jan Maštalka a hospodářem Bohumil Stražák. MO ČRS obhospodařuje mimopstruhový revír 411989 Šembera 1, který zahrnuje úsek Šembery od Podviničního rybníka k ústí do Kouřimky, včetně Jalového a Milčického potoka. Do revíru dále náleží rybníky Chodotín, Pivovarský a Návesní ve Štolmíři. Jeho celková výměra je 12 ha vodní plochy. Chovné rybníky zaujímají plochu 5 ha. K 31.12.2017 bylo registrováno 278 členů.
Členskou základnou za ta uplynulá léta prošel dlouhý zástup jmen a tváří, z nichž leckteří práci pro MO zasvětili značnou část svého života. Proto se zároveň omlouvám všem zasloužilým žijícím členům, které jsem zde snad přímo nezmínil, ale i na něž tímto vzpomínáme, stejně jako na ty, kteří již mezi námi nejsou. A podobně tak si možná i vy při tomto zkráceném ohlédnutí připomenete a vybavíte některé další, vám známé nebo blízké.


Petrův zdar


Za MO ČRS Český Brod, Pavel Bretšnajdr

„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde